Jdi na obsah Jdi na menu
 


Informace před křtem

31. 1. 2009

Informace ke křtu Vašeho dítěte:

 

 

 

Křest je znamením Boží lásky, o níž rodiče věří, že jde životem s námi – a půjde i s naším synem / dcerou.

 

 

 

Dítě bude pokřtěno ve jméno Otce, Syna i Ducha svatého.

 

Bezprostředně po křtu Vám rodičům položím jednu dvojitou otázku, která musí být zodpovězena:

 

 

 

Chcete respektovat, že i váš syn / dcera patří Bohu, stejně jako vy?

 

Chcete ho / ji vést k víře, lásce a naději a k následování Ježíše Krista slovem i celým životem?

 

 

 

Očekávaná odpověď je: ANO

 

 

 

Otázka pro kmotra/u:

 

Chcete ………… doprovázet k víře, lásce a naději?

 

 

 

Očekávaná odpověď je: ANO

 

 

 

Křest proběhnou v první části bohoslužeb. Přijďte, prosím, včas.

 

 

 

Křest je jedna ze dvou svátostí. Svátosti jsou události, při nichž nám obyčejné věci, jako je voda, chléb či víno, připomínají, co pro nás Bůh učinil a stále znovu činí. Svátosti jsou zviditelněním Božích slibů a závazků. Nemají v sobě nic magického. Jsou tu proto, aby člověk věděl a prožil, že se něco konkrétního a viditelného mezi ním a Bohem skutečně stalo a děje.

 

Křest je svátost, při níž nám Boží lásku a věrnost připomíná voda. Voda symbolizuje očištění od hříchu a nový začátek – ve smyslu překročení řeky nebo záchrany před utonutím. Křest znamená pro člověka ujištění, že byl díky Ježíši Kristu jednou provždy přijat do společenství Božího lidu. Bůh nám při křtu slibuje být věrný navěky a navždy. Toto Boží dobrodiní může člověk pouze přijmout a být za ně vděčný. Z lidské stránky je křest vyznáním naší víry a odhodláním žít podle Boží vůle a odpírat zlému. Nikdo z nás to nemůže slíbit, než s prosbou o Boží pomoc a vedení. I kdybychom se později k Bohu nehlásili a jeho lásku ignorovali, Boží závazek vyslovený při křtu platí a můžeme se k němu až do poslední chvíle svého života přiznávat.

 

V církvi se stále vedou diskuse, zda je vhodnější křest dětí nebo dospělých. Některé církve však křest malých dětí neuznávají, protože mu chybí osobní vyznání křtěného, a nesouhlasí ani s tím, aby bylo doplněno později.

 

V evangelické církvi je křest dětí i dospělých rovnocenný. Záleží na každé rodině, zda rodiče dají své děti pokřtít nebo je povedou tak, aby se mohly dát pokřtít později na základě vlastního rozhodnutí. Křest malých dětí zdůrazňuje Boží milost, která naší víře vždycky předchází. Křest dospělých připomíná, že bez víry a osobního přijetí není spása možná. Proto ti, kteří byli pokřtěni v dětství na základě víry svých rodičů, jsou v církvi a rodině vedeni k tomu, aby se ke svému křtu osobně a veřejně přiznali, až budou dospělí. Tento čin se nazývá konfirmace (utvrzení) a koná se zpravidla ve věku 15 let, případně později. Konfirmace však není podmínkou života ve sboru. Ti, kdo se vírou přiznají ke svému křtu v pozdějším věku, mohou se zapojit do společenství sboru také tiše a nenápadně.



 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA